ਸ਼ਮਸੁਰ ਰਹਿਮਾਨ ਫ਼ਾਰੂਕੀ: ਰੀਵਿਜ਼ਨਾਂ ਵਿਚ ਫ਼ਰਕ

ਸਮੱਗਰੀ ਮਿਟਾਈ ਸਮੱਗਰੀ ਜੋੜੀ
ਛੋ clean up ਦੀ ਵਰਤੋਂ ਨਾਲ AWB
ਛੋNo edit summary
ਲਾਈਨ 4:
| caption =
| birth_name =ਸ਼ਮਸੁਰ ਰਹਿਮਾਨ ਫਾਰੂਕੀ
| birth_date = {{Birth date and age|1935|01|15}}
| birth_place = ਭਾਰਤ
| death_date = <!-- {{Death date and age|YYYYdf=y|MM2020|DD12|YYYY25|MM1935|DD09|30}} (death date then birth date) -->
| death_place =
| nationality = ਭਾਰਤੀ
ਲਾਈਨ 13:
| occupation = [[ਕਵੀ]], [[ਆਲੋਚਕ]]
}}
'''ਸ਼ਮਸੁਰ ਰਹਿਮਾਨ ਫਾਰੂਕੀ''' ({{lang-ur|{{Nastaliq|شمس الرحمٰن فاروقی}}}}) (ਜਨਮ 15 ਜਨਵਰੀ 1935 - ) ਉਰਦੂ ਦੇ ਮਸ਼ਹੂਰ ਆਲੋਚਕ ਅਤੇ ਲੇਖਕ ਹਨ। ਉਹ ਮੂਲ ਤੌਰ ਤੇ ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ ਸਾਹਿਤ ਦੇ ਵਿਦਿਆਰਥੀ ਸਨ। ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੇ 19ਵੀਂ ਸਦੀ ਦੇ ਉਰਦੂ ਅਦਬ ਅਤੇ ਪਰੰਪਰਾ ਨੂੰ ਠੀਕ ਤਰ੍ਹਾਂ ਸਮਝਣ ਲਈ ਪਹਿਲਾਂ ਆਲੋਚਨਾ ਵਿਧਾ ਵਿੱਚ ਆਪਣੀ ਪਹੁੰਚ ਦਖ਼ਲ ਬਣਾਈ ਅਤੇ ਫਿਰ ਕਹਾਣੀਕਾਰ ਬਣੇ।<ref>[http://www.bbc.co.uk/hindi/multimedia/2014/01/140115_shamsur_rehman_faruqi_audio_akd.shtml शम्सुर्रहमान फ़ारुक़ी से ख़ास बातचीत]</ref> ਆਲੋਚਨਾ ਦੇ ਖੇਤਰ ਵਿੱਚ ਨਵੀਆਂ ਪਿਰਤਾਂ ਪਾਉਣ ਲਈ ਉਸਨੂੰ ਉਰਦੂ ਆਲੋਚਨਾ ਦਾ [[ਟੀ ਐਸ ਈਲੀਅਟ]] ਕਿਹਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ।<ref name="columbia">{{cite web|url=http://www.columbia.edu/itc/mealac/pritchett/00fwp/srf/txt_kazimi.html|title=Shamsur Rehman Faruqi - The master critic|publisher=Columbia.Edu (source=[[Dawn (newspaper)|Daily Dawn]]-11 July 2004)|accessdate=2012-08-25}}</ref>
==ਦਾਸਤਾਨਗੋਈ==
[[ਦਾਸਤਾਨਗੋਈ]] 16ਵੀਂ ਸਦੀ ਦੀ ਜ਼ੁਬਾਨੀ ਕਹਾਣੀ ਸੁਣਾਉਣ ਦੀ [[ਉਰਦੂ]] ਰਵਾਇਤ ਹੈ।<ref name=indianexpress>{{cite news|title=Walk Back In Time: Experience life in Nizamuddin Basti, the traditional way |url=http://www.indianexpress.com/news/walk-back-in-time-experience-life-in-nizamuddin-basti-the-traditional-way/1037722/|accessdate=18 December 2012|newspaper=[[The Indian Express]]|date=29 November 2012}}</ref> ਇਸ ਕਲਾ ਰੂਪ ਨੂੰ 2005 ਵਿੱਚ ਮੁੜ ਜੀਵਿਤ ਕੀਤਾ ਗਿਆ,<ref name=Dawn/> ਅਤੇ ਭਾਰਤ, ਪਾਕਿਸਤਾਨ, ਅਤੇ ਅਮਰੀਕਾ ਵਿੱਚ ਇਸਨੂੰ ਪੇਸ਼ ਕੀਤਾ ਗਿਆ।<ref name=frontline>{{cite news|last=Sayeed|first=Vikram Ahmed|title=Return of dastangoi|url=http://www.frontlineonnet.com/fl2801/stories/20110114280109800.htm|accessdate=18 December 2012|newspaper=[[Frontline (magazine)|Frontline]]|date=14 January 2011}}</ref> ਇਹ ਕਲਾ ਰੂਪ 19ਵੀਂ ਸਦੀ ਵਿੱਚ ਭਾਰਤੀ ਉਪ-ਮਹਾਦੀਪ ਵਿੱਚ ਆਪਣੀ ਸ਼ਿਖ਼ਰ ਤੇ ਪਹੁੰਚ ਗਿਆ ਸੀ ਅਤੇ ਕਹਿੰਦੇ ਹਨ 1928 ਵਿੱਚ ਮੀਰ ਬਕਰ ਅਲੀ ਦੀ ਮੌਤ ਨਾਲ ਇਸਦੀ ਵੀ ਮੌਤ ਹੋ ਗਈ ਸੀ।<ref name=Dawn>{{cite news|last=Ahmed|first=Shoaib|title=Indian storytellers bring Dastangoi to Alhamra|url=http://dawn.com/2012/12/06/indian-storytellers-bring-dastangoi-to-alhamra-2/|accessdate=18 December 2012|newspaper=[[Dawn (newspaper)|Dawn]]|date=6 December 2012}}</ref> ਸ਼ਮਸੁਰ ਰਹਿਮਾਨ ਫਾਰੂਕੀ ਅਤੇ ਉਸ ਦੇ ਭਤੀਜੇ, ਲੇਖਕ ਅਤੇ ਡਾਇਰੈਕਟਰ [[ਮਹਿਮੂਦ ਫਾਰੂਕੀ]] ਨੇ 21ਵੀਂ ਸਦੀ ਵਿੱਚ ਇਸ ਨੂੰ ਸੁਰਜੀਤ ਕਰਨ ਵਿੱਚ ਮਹੱਤਵਪੂਰਨ ਭੂਮਿਕਾ ਨਿਭਾਈ ਹੈ।<ref>{{cite news|last=Husain |first=Intizar |url=http://x.dawn.com/2011/12/25/column-dastan-and-dastangoi-for-the-modern-audience/ |title=COLUMN: Dastan and dastangoi for the modern audience |publisher=[[Dawn (newspaper)]] |date=2011-12-25 |accessdate=2013-11-07}}</ref>